P. Franciczek Kałuża SJ
Franciszek Kałuża se narodil 18. září 1877 v Koválech (polsky Kowale) u Skočova v Těšínském Slezsku. Gymnázium absolvoval v Bílsku (polsky Bielsku) a po složení maturitní zkoušky vystudoval teologii v kněžském semináři ve Vidnavě. Zde byl ve farním kostele sv. Kateřiny 23. července 1903 vysvěcen na kněze.
Jako kaplan pobyl P. Franciszek krátce v Ustroni (polsky Ustroň) a v Jistebné (polsky Istebná). Od prosince 1904 působil v Lazích u Orlové (dnes Orlová 2 – Lazy) jako kaplan expozita pro polskou národnostní komunitu. Aktivita mladého kněze se neomezila jen na záležitosti duchovní správy, ale zapojoval se slovy i skutky do života jemu svěřených polských farníků v celé jeho šíři v duchu hesla „Bóg i Ojczyzna“ jak v Lazích, tak v celém Těšínsku.
Díky němu vzniklo v Lazích v roce 1905 Centralne Stowarzyszenie Spożywcze dla Śląska w Łazach (česky Centrální potravinové sdružení pro Slezsko v Lazích), v roce 1906 místní odborová skupina Związek Zawodowy Katolickich Robotników (česky Odborový svaz katolických dělníků), v roce 1908 spořitelní a záloženský spolek Spółkowa Kasa Oszczędności i Pożyczek w Łazach (česky Spořitelní a záloženský spolek v Lazích). Dále se P. Franciszek angažoval ve Związku Śląskich Katolików (česky Svazu slezských katolíků) a do jeho činnosti se aktivně a veřejně zapojil zvláště v letech 1906 a 1907, kdy se chystaly volby do rakouského parlamentu. Byl členem Towarzystwa Opieki nad Kształcącą się Młodzieżą Katolicką im. bł. Melchiora Grodzieckiego (česky Spolek bl. Melichara Grodeckého pro péči o studující katolickou mládež), pracoval v Macierzi Szkolnej Księstwa Cieszyńskiego (česky Matice školská knížectví Těšínského).
Bylo stále zřejmější, že jeho působení v Lazích bude jen dočasné a že církevní představení využijí jeho schopností jinde. V roce 1908 se dočkal jmenování kancléřem Generálního vikariátu rakouské části vratislavské diecéze, sídlícího v Těšíně. Povinnosti spojené s touto funkcí plnil až do roku 1921, kdy vstoupil do řeholního společenství Tovaryšstva Ježíšova.
Po ukončení jezuitského noviciátu pracoval na různých místech určených představenými: nejprve jako profesor náboženství na gymnáziu ve Stanislavově (dnes Ivano-Frankivsk) a ve Staniątkach. Následně vykonával úřad superiora v jezuitských rezidencích v Krakově (1926–1928), v Bukurešti (1929–1930), ve Lvově (1930–1933) a v Rudě Slezské (1933–1938), kde zároveň spravoval farnost Panny Marie Růžencové. Pod jeho vedením se místní pětičlenná řeholní komunita starala o cca 11 000 katolíků. Přes všechny starosti a obtíže, které přináší jak funkce faráře a superiora, tak běžná pastorační práce s lidmi, byl P. Franciszek, jak se říká, mezi svými ve svém živlu. Toto období života patřilo k jeho nejšťastnějším.
Události spojené s mnichovskou dohodou a s následující polskou anexí Zaolší znamenaly pro P. Franciszka výraznou změnu. Po obsazení Českého Těšína polskými vojsky převzali duchovní správu místní farnosti jezuité polské provincie a 8. prosince 1938 byl jejím duchovním správcem jmenován P. František Kałuża. Tak se vrátil do místa, se kterým se před téměř dvaceti lety rozloučil.
Zdejší společenská situace se však stala komplikovanou a napjatou: čeština byla zakázána, němčina tolerována, polština úředně nařízena. Jezuita P. Franciszek najednou nebyl pro některé místní Poláky dostatečně polský, a naopak pro některé místní Němce byl zase polský až příliš. Dříve než se některá vzniklá nedorozumění vyjasnila a existující napětí uvolnila, začala válka – 1. září 1939 vtrhla německá vojska do Polska a během několika týdnů porazila polskou armádu. V obsazeném Těšínsku zahájili nacisté tvrdou germanizaci a začali likvidovat vedoucí vrstvy polské inteligence včetně kněží.
V pátek 3. listopadu 1939 zatklo gestapo všechny polské jezuity v česko-těšínské rezidenci. Po několika dnech byli všichni propuštěni s výjimkou P. Franciszka, kterého členové místní skupiny Hitlerjugend označili za nepřítele německého národa. Bez jakéhokoliv soudu jej čtyři měsíce drželi v těšínském vězení a 8. dubna 1940 odvezli do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. Zde byl vězněn devět měsíců a každým dnem slábl. Jakousi naději na přežití nejen P. Franciszkovi, ale všem kněžím vězněným nacisty v koncentračních táborech, přinesl podzim roku 1940. Tehdy se vatikánské diplomacii s ohledem na platný konkordát mezi Vatikánem a Německem podařilo dosáhnout toho, že všichni věznění duchovní byli na konci roku 1940 odtransportováni do koncentračního tábora v Dachau, kde jim měly být poskytnuty lepší životní podmínky. Tak odjel dne 13. prosince 1940 vězeňským vlakem v dobytčích vagónech ve skupině asi dvou set kněží do Dachau i P. Franciszek.
Přes příslib nacistických úřadů se – s výjimkou kněží německé národnosti – na likvidačních postupech nic nezměnilo. Jediným hmatatelným výdobytkem vatikánské diplomacie se stalo povolení kaple přímo v koncentračním táboře. P. Franciszek se o přípravách na zřízení kaple od ostatních kněží dozvěděl a velmi se těšil na její otevření, avšak už se ho nedožil. Jeho stav byl natolik vážný a kvalita zdravotní péče, pokud tak vůbec můžeme nazvat poměry v táborové nemocnici, tak mizivá, že jeho organismus už další utrpení nevydržel. P. Franciszek opustil tento svět v neděli 19. ledna 1941, dva dny před benedikcí táborové kaple. Zemřel v pověsti svatosti.
Na konci druhého tisíciletí vyzval papež Jan Pavel II. katolickou církev k reflexi vlastní minulosti. Žádal jak pokání nad hříchy církve, tak vyzdvižení svědků víry k úctě oltáře. Katolická církev v Polsku na jeho výzvu zareagovala a výsledkem byla beatifikace 108 polských mučedníků z období 2. světové války (včetně rodačky z Ostravy-Vítkovic Marie Antoníny Kratochvílové) ve Varšavě 13. června 1999. V průběhu dalších let se ale ukázalo, že mučedníků – kandidátů oltáře z období 2. světové války je v Polsku mnohem více. Proto započal v roce 2003 beatifikační proces druhé skupiny 122 polských mučedníků, mezi které byl zařazen i P. Franciszek Kałuża. Na úrovni diecéze již došlo k ukončení tohoto procesu a příslušné dokumenty byly předány na Kongregaci pro blahořečení a svatořečení do Říma, kde jednání dále pokračuje.
Publikace:
Vydalo Biskupství ostravsko-opavské, Ostrava, 2017
Odkazy:
Křesťanský magazín: Franciszek Kałuża (vysíláno 5. prosince 2021)
Radio Proglas: P. František Kaluža SJ, mučedník z Dachau (vysíláno 4. května 2017)