Mons. ThDr. Josef Schinzel, biskup
Narodil se 15. března 1869 v Krasově (u Krnova) v rodině rolníka jako nejstarší z deseti sourozenců. Nestal se však pokračovatelem rodu na statku svého otce, ale rozhodl se pro kněžství a nastoupil do kněžského semináře v Olomouci. Po čtyřech letech intelektuální a duchovní formace byl 5. července 1892 vysvěcen na kněze. Začal jako kaplan ve farnosti Svitavy, kde působil šest let. Mladý kněz se plně zapojil do pastorace, a to nejen do oné klasické farní, ale i jako exhortátor v práci mezi středoškolskou mládeží a jako animátor katolického dělnického hnutí.
Poté byl přeložen do Moravské Ostravy. Zde působil v letech 1898–1907 ve funkci profesora náboženství na Německém gymnáziu. Zároveň vypomáhal s výukou jiných předmětů na dalších německých školách v Moravské Ostravě. Avšak neomezil se jen na práci se studenty, zapojil se jak do pastorační práce, tak do spolkové činnosti. Zároveň se věnoval dalšímu studiu, které završil slavnostní doktorskou promocí 23. května 1911 na teologické fakultě v Olomouci. Mezitím v roce 1907 přesídlil do Kroměříže. V jeho pracovním nasazení ani v oblastech pastorace se nic zásadního nezměnilo, jen představení v Olomouci si nemohli jeho práce nevšimnout a hodnotili ji velmi pozitivně. V roce 1912 byl jmenován monsignorem, v roce 1913 nesídelním a v roce 1915 sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly v Olomouci.
Na začátku roku 1914 se přestěhoval do Olomouce a naplno se začal věnovat německému katolickému hnutí v olomoucké arcidiecézi. Stal se předsedou Zemského svazu křesťanských Němců Moravy. Už v roce 1905 spoluzakládal německou Křesťanskosociální stranu na Moravě a v roce 1911 se stal jejím předsedou. Za tuto stranu kandidoval jak do říšského, tak do zemského parlamentu, ale neuspěl. V roce 1919 byl zvolen do zastupitelstva města Olomouce, ale vzhledem k jiným úkolům pracoval jako radní jen krátce.
Vznik Československa znamenal velký zlom, a to nejen pro německou katolickou komunitu v novém státě. Němečtí katolíci na severní Moravě a ve Slezsku zmobilizovali své síly. Josef Schinzel se postavil do čela nově vzniklého Lidového spolku německých katolíků severní Moravy a Slezska, který až do svého zrušení nacisty v roce 1938 organizoval německý katolický život, a to jak směrem k prohloubení jeho duchovnosti, tak ke zvýšení sociální angažovanosti. Kromě mnoha jiného se co dva až tři roky konaly regionální Katholikentage, tj. katolické sjezdy, na kterých se kromě zážitku duchovní i národnostní pospolitosti také diskutovala společenská témata, aktuální pro německou katolickou komunitu.
Kromě toho již v roce 1914 na základě pokynu arcibiskupa Bauera vytvořil Josef Schinzel Svaz spolků německé katolické mládeže olomoucké arcidiecéze. Jakmile odezněly válečné události, začal skrze tento svaz vytvářet formační prostředí pro německou katolickou mládež. Organizoval poutě, exercicie, různá setkání a sjezdy a také týdenní formační pobyty.
V roce 1922 byl Josef Schinzel jmenován pomocným olomouckým biskupem, což na jedné straně znamenalo posílení duchovního rozměru jeho dosavadní pastorační práce, na druhé straně musel od této chvíle jako biskup dle přímých pokynů olomouckého arcibiskupa více a univerzálněji působit v celé olomoucké arcidiecézi, a to především udělováním svátosti biřmování a konáním vizitací v jednotlivých farnostech. Vzhledem k časové vytíženosti na funkce ve výše zmíněných spolcích postupně rezignoval, ale morálně jakožto biskup stále ztělesňoval duchovní autoritu. V lednu 1928 byl jmenován místopředsedou německé sekce Katolické akce olomoucké arcidiecéze, nicméně po celostátním katolickém sjezdu v roce 1935 ze zdravotních důvodů na tuto funkci rezignoval.
Nástup Henleinova pronacistického hnutí znamenal pro jeho celoživotní dílo těžkou zkoušku. Toto hnutí dílem ovládlo a dílem zrušilo s výjimkou farní pastorace veškeré církevní struktury německého katolického života. Biskup Josef Schinzel tyto události těžce nesl, což se projevilo i na jeho zdravotním stavu. Lékař mu zakázal de facto jakoukoliv činnost a musel se stáhnout do ústraní. V pátek 28. července 1944 zemřel v Olomouci ve své kanovnické rezidenci. Pochován byl ve svém rodišti v Krasově 2. srpna.
Jak poznamenává farní krasovská kronika: „Podoben svému Spasiteli a Mistru pevně v loďce života na širém moři stál, stále bdící a stále se modlící, vzpřímený i klečící, rozdával lásku a mír, odvahu a naději všem znaveným a obtíženým, kteří k němu pomoc hledat přicházeli. Odpočinutí věčné dej mu, Pane, a světlo věčné ať mu svítí…“
Publikace:
Do němčiny přeložila Markéta Barth
Vydal Slezský německý spolek, z. s., Opava, 2019
Vydalo Biskupství ostravsko-opavské, Ostrava, 2018
Odkazy:
Radio Proglas: Život a dílo biskupa Josefa Schinzela (vysíláno 6. března 2019)