P. Ferdinand Chýlek

Ferdinand Chýlek se narodil 4. února 1888 v Kozlovicích u Frenštátu pod Radhoštěm. Obecnou školu navštěvoval v rodných Kozlovicích, měšťanku v Moravské Ostravě a gymnázium v Místku, kde v roce 1911 s vyznamenáním maturoval. Jako student se aktivně zapojoval do studentského a společenského života – organizoval a režíroval divadelní představení, redigoval studentský časopis, byl vyhlášeným tanečníkem a zpěvákem. Pro rodinu, učitele i přátele bylo velkým překvapením, když se tento mladý muž v závěru středoškolského studia přihlásil do olomouckého kněžského semináře. Po absolvování teologického studia byl 5. července 1915 vysvěcen na kněze.

Jako novokněz pobýval P. Ferdinand krátce ve Skřipově u Opavy a poté jedenáct měsíců jako kooperátor v Chabičově-Háji, rovněž na Opavsku. Od 1. září 1916 do 15. září 1919 působil jako kaplan v Němčicích nad Hanou. Zde výrazně ovlivnil jeho kněžský ideál místní farář P. František Valoušek. Tento kněz se angažoval v sociální oblasti, byl spisovatelem a dramatikem, poslancem Říšské rady ve Vídni a v nové Republice československé poslancem Národního shromáždění a později senátorem. Mladému, aktivnímu a pro věc katolicismu zapálenému knězi umožnil nejen se plně nasadit v místní farnosti, ale také ho uvedl do společnosti vůdčích kněžských osobností olomoucké arcidiecéze.

Zprávy o aktivní činnosti, obětavosti, pracovitosti a pastorační úspěšnosti tohoto mladého kněze se brzy donesly až k jeho nadřízeným v Olomouci. Ti mladého kaplana vyzvali, aby se angažoval pro všestranné povznesení katolického lidu na střední Moravě. Po jistém váhání mladý kněz výzvu přijal, v roce 1919 se odstěhoval z Němčic do Přerova a dle určení arcibiskupa se jeho novým působištěm na dvacet let stalo Přerovsko a jeho okolí.

Zde, i přes zdravotní obtíže (tuberkulóza), naplno rozvinul své organizační schopnosti. Na Přerovsku, Kojetínsku a Lipnicku mobilizoval katolíky pro činnost v místních organizacích Československé strany lidové, v tzv. lidových jednotách, organizoval mládež v katolické tělovýchovné organizaci Orel, inicioval stavbu orelských tělocvičen, tzv. orloven, a orelských stadiónů. Vydával týdeník Právo, který přesáhl hranice střední Moravy a vycházel v mutacích i na Novojíčínsku, Hranicku a Boskovicku. Později vydával kulturně-náboženský časopis Nový národ. Byl jednatelem a později místopředsedou Jednoty katolického duchovenstva olomoucké arcidiecéze a diecézním jednatelem v Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje. Jako jeden z předních činitelů těchto organizací neohroženě obhajoval pozici katolické církve v době protikatolických bouří a vzniku Československé husitské církve. Patřil k blízkým spolupracovníkům arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana a inicioval připomínkové slavnosti tohoto arcibiskupa, a to jak v Beňově – Stojanově rodišti, tak i na Velehradě, kde je tento arcibiskup pochován. Pracoval také v sociální oblasti a v roce 1926 založil ve světě ojedinělou a velice dobře prosperující zdravotnickou pojišťovnu pro kněze, tzv. Kněžskou nemocenskou pokladnu, která finančně zabezpečovala kněze v případě nemocí a stáří.

K jeho dalším dílům patřilo vybudování katolického tiskového centra, tzv. Společenských podniků, kde kromě náboženské literatury vydával i knihy pro děti. Zapojoval se do mnohých v té době obvyklých katolických spolků a sdružení jako například Zádruha, Raiffeisenova záložna či Lidový konzum.

Dne 1. září 1939 patřil k oněm „deutschfeindlich“, kteří byli v rámci nacistické protektorátní akce Albrecht I. zatčeni. Následovala deportace přes sběrný tábor ve Štěpánově u Olomouce do koncentračního tábora v Dachau a následně do koncentračního tábora v Buchenwaldu, kde 25. února 1941 na následky vyčerpání a nemoci zemřel. Jeho popel byl uložen na hřbitově v rodných Kozlovicích.


Publikace:

Vydala Římskokatolická farnost Kozlovice a Římskokatolická farnost Přerov, 2011

Lze zakoupit také jako e-knihu


Odkazy:

Křesťanský magazín: Ferdinand Chýlek (vysíláno 7. února 2021)

Radio Proglas: 70. výročí úmrtí P. Ferdinanda Chýlka v Buchenwaldu (vysíláno 17. února 2011)

=> Zpět na přehled knižních publikací