Národní eucharistický kongres 2015 (5)
Eucharistické kongresy
Pokud se týká našeho hlavního tématu, jímž jsou eucharistické sjezdy a kongresy, připomeňme si nejprve jejich rozvoj a pokračování na světové úrovni a následně se podívejme, jak se hnutí rozvíjelo na našem území.
Vypuknutím 1. světové války bylo organizování kongresů na osm let přerušeno. Teprve v roce 1922 se konal v pořadí 26. světový eucharistický kongres v Římě. Účastnilo se ho 100 poutníků z ČSR. V roce 1924 následoval kongres v Amsterodamu, kde bylo 35 českých kongresistů, v roce 1926 v Chicagu za přítomnosti 65 českých kongresistů. V roce 1928 se konal bez účastníků z ČSR kongres v Sydney. Setkání v Kartágu v roce 1930 se zúčastnilo 60 poutníků z ČSR. Na 31. světovém eucharistickém kongresu v Dublinu v roce 1932 bylo přítomno 50 účastníků. O přítomnosti českých poutníků na kongresu v Buenos Aires v roce 1934 a v Manile v roce 1937 nemáme žádné správy. Naopak zcela manifestační byla účast našich poutníků na kongresu v Budapešti v roce 1938. Československá sekce čítala 12 000 poutníků a byla tak největší zahraniční delegací na tomto kongresu. Většinu našich delegací na světových kongresech vedl opat strahovského kláštera Metoděj Zavoral (poprvé v roce 1910 v Montrealu v Kanadě). Vypuknutím 2. světové války bylo opět konání světových eucharistických kongresů na 14 let až do roku 1952 přerušeno.
Vlastní eucharistické sjezdové hnutí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku po roce 1918 se v české národnostní komunitě rozbíhalo velmi pomalu. Spolek kněží adorátorů pokračoval ve vydávání české mutace časopisu SS. Eucharistie, sjezdy kněží adorátorů se organizovaly spíše příležitostně bez větší publicity a ohlasu v katolické veřejnosti. Mimo jiné na Velehradě (1921), v Olomouci (1922), v Prostějově (1927). Teprve po roce 1925 a především rozhodnutím československých biskupů z podzimu 1927 zavést v ČSR papežem Piem XI. nařízenou Katolickou akci dostalo eucharistické hnutí včetně eucharistických kongresů výrazný oživující impuls. V tomto ohledu byla nejaktivnější česká sekce Katolické akce v olomoucké arcidiecézi. Ta rozhodla na své zahajovací poradě v lednu 1928 o uspořádání krajinských eucharistických kongresů na území arcidiecéze. Hned v roce 1928 se v olomoucké arcidiecézi konaly čtyři, a to v Uherském Brodě a v Opavě ve dnech 26. – 28. května, v Litovli 15. – 17. června a v Olomouci ve dnech 7. – 9. září. Nejednalo o setkání kněží členů spolku kněží adorátorů rozšířené o účast veřejnosti, ale o samostatnou pastorační akci.V následujících letech, pokud se tematicky dotýkáme jen naší ostravsko-opavské diecéze, se konaly eucharistické kongresy ještě ve dnech 18. – 22. června 1930 v Moravské Ostravě a Přívoze, pak následoval eucharistický sjezd v Místku 14. – 16. září 1934 a nakonec opět v Přívoze (dnes část městského obvodu Moravská Ostrava-Přívoz) ve dnech 23. – 27. září 1936. V Opavě se sjezdu zúčastnilo 20 000, v Místku 16 000, v Přívoze 15 000 věřících.
Největší z těchto kongresů v rámci teritoria naší dnešní diecéze byl Eucharistický kongres v Moravské Ostravě a v Přívoze v roce 1930. Ten byl zamýšlen jako eucharistický kongres pro celou severovýchodní Moravu a přilehlé části Slezska jak olomoucké tak vratislavské arcidiecéze, společný pro všechny tři zde žijící národnosti – Čechy, Němce i Poláky. Vzdálená příprava probíhala v jednotlivých farnostech. Vlastní kongres byl zahájen ve středu 18. června společnou adorací kněží v kostele (dnes katedrále) Božského Spasitele v Moravské Ostravě, čtvrtek 19. června byl věnován dětem, pátek 20. června přípravě žen a dívek a sobota 21. června byla vyhrazena přípravě mužů a jinochů. Vrcholným dnem kongresu byla neděle 22. června. V osm hodin ráno sloužil slavnou mši sv. ve farním kostele v Moravské Ostravě arcibiskup Leopold Prečan. Po ní vyšel z kostela průvod s Nejsvětější Eucharistií, který procházel Moravskou Ostravou na náměstí do Přívozu. Zde se konala další slavná biskupská mše svatá, tentokrát ji celebroval světící olomoucký biskup Jan Stavěl. Průvodu z Moravské Ostravy do Přívozu se zúčastnilo 15 000 osob a v Přívoze na náměstí se ke mši svaté shromáždilo více než 50 000 věřících.