Národní eucharistický kongres 2015 (7)

Situace po roce 1938

Podpisem mnichovské dohody, odstoupením československého pohraničí, vznikem Protektorátu Čechy a Morava a následně vypuknutím 2. světové války v září 1939 se katolická církev ocitla v naprosto jiné situaci. Nacistické novopohanství naprosto nekompromisně likvidovalo veškeré k nacismu neloajální projevy života včetně náboženského. Život církve byl omezen na úroveň farností a i zde pod hrozbou fyzické likvidace jen do interiérů kostelů. Veřejné projevy úcty k eucharistii (průvody, poutě, sjezdy či kongresy) byly zakázány. V protektorátní části olomoucké arcidiecéze se Katolická akce pod vedením ThDr. Bedřicha Vaška snažila v rámci svých ročních programů rozvíjet prohloubení úcty k eucharistii především skrze obnovené prožívání mše svaté, v sudetské a pruské části arcidiecéze organizoval generální vikář a pozdější světící biskup Josef Martin Nathan ve farnostech tzv. eucharistické rodinné týdny.

Situace po roce 1945

Po roce 1945 byla situace ve státě z mnoha důvodů hodně neuspořádaná. Katolická akce a později pastorační referát olomoucké arcidiecéze se snažil i za této situace dále pracovat. Ve snaze uchránit především skupiny katolické mládeže od jakéhokoliv náznaku politizace, vyzval k zakládání tzv. eucharistických kroužků mládeže. Tyto měly pod hlavičkou ryze náboženského spolku v sobě sdružit všechny katolické mládežnické skupiny a v mladých lidech rozvíjet katolický způsob života, založený na vztahu k Pánu Ježíši přítomnému v Nejsvětější Svátosti. Avšak ani tyto kroužky neměly šanci na další existenci, když se v únoru 1948 chopili moci ve státě komunisté. Veškerý život církve byl totalitní mocí více jak čtyřicet let cíleně likvidován.

Závěr

I když se povědomí o existenci eucharistického hnutí v 2. polovině 20. století z paměti české katolické komunity postupně vytratilo, neznamená to, že by se ve věřícím lidu vytratila úcta k eucharistii. Tato byla, je a bude základním vztahem pro život církve. Z ní církev žila, žije a bude žít. Jak se v církevních dokumentech často zdůrazňuje: Eucharistie je pramen a zároveň i vrchol života církve. Národní eucharistický kongres 2015 navazuje na živý proud světové eucharistické zbožnosti realizovaný a zviditelňovaný eucharistickými kongresy. Nechť nám výše uvedené připomenutí zbožnosti našich předků pomůže uvědomit si zapomenuté „dědictví otců“ a prohloubit v každém z nás vztah k Eucharistii – k Ježíši Kristu stále přítomnému v církvi.

Posted in Život farnosti.